Staré Hamry, obnova korouhví 2020

K restaurování korouhví ze starohamerského kostela

Při přípravě starohamerského kostela sv. Jindřicha před loňskou červencovou poutí byly

z kůru sneseny čtyři páry textilních korouhví s malovanými obrazy světců. Po dlouhých

desetiletích byly opětovně umístěny v chrámovém prostoru u lavic na historických, čtyři

metry dlouhých tyčích. Na účastníky poutní bohoslužby čekalo překvapení, starším vytanuly

na mysli vzpomínky na někdejší podobu zdejšího kostela, těm mladším možná černobílé

historické fotografie zobrazující interiér i s korouhvemi. Každopádně se tento počin setkal se

všeobecným uznáním. S ohledem na tristní stav korouhví způsobený jejich dlouhodobým

nevhodným uložením na kůru, se začalo ještě v červenci roku 2019 uvažovat o jejich obnově.

Pojďme si nyní trochu přiblížit jejich historii i podobu. Korouhve s oboustranně umístěnými

obrazy svatých bývaly v minulosti součástí každého katolického kostela či větší kaple.

Připomeňme, že ve Starých Hamrech je dodnes máme zachovány také v mariánském kostele

na Gruni. Původ tohoto chrámového vybavení je kladen až do časů římského císaře

Konstantina I. Velikého († 337), který podle svého snu při tažení proti vzbouřenému

Maxentiovi v roce 312 nechal umístit na dosavadních pohanských válečných standartách

římského vojska znamení křesťanské symboly – Kristův monogram a kříž. Podle snu měl

Konstantin v tomto znamení v boji zvítězit a nakonec také zvítězil. Z původních standart

římského vojska se tedy v průběhu staletí vyvinuly kostelní korouhve umístěné na dlouhých

tyčích zakončených vyřezávanými kříži či jinými náboženskými symboly. Měly být

připomínkou „církve vítězné“. Stejně jako mešní roucha, byly i ony rozličných liturgických

barev. Až do poloviny 20. století se používaly nejčastěji při procesích o slavnosti Božího těla,

na den sv. Marka v následující tzv. křížové neboli prosebné dny, či na poutě (v našem případě

nejčastěji na Gruň, Bílou či k Panně Marii do Frýdku). V čele všech těchto církevních

průvodů však musel být nejprve nesen kříž, teprve potom korouhve. Jejich nesení bylo pro

vybrané muže z farnosti vždy čestnou záležitostí.

Korouhvemi byl také vybaven farní kostel sv. Jindřicha ve Starých Hamrech po své dostavbě

v 60. letech 19. století. Podrobnější zprávy pocházejí až z období první republiky, kdy byly

pořízeny nové. Tehdejší farář Karel Bialek o nich v kostelním inventáři kostela z roku 1936

napsal: „Dvě kostelní korouhve – obrazy na nich sv. Antonína Paduánského, sv. Floriána, sv.

Valentina a sv. Jana Sarkandra: 2, nové. Zhotoveny 22. 6. 1927 u milosrdných sester Karla

Boromejského ve Frýdlantě. Čtyři kostelní korouhve, a sice 2 v barvě zelené a 2 v barvě bílé

opraveny tak, že obrazy byly staré a látka nová a velum nové: 4, dobré.“ Pár červených

korouhví byl tedy pořízen zcela nově u frýdlantských boromejek Bialkovým předchůdcem

farářem Janem Pitříkem v roce 1927 za 1 250 korun, přičemž částku 1 242 korun pokryly

sbírky farníků. U bílých a zelených korouhví, pořízených z jiných finančních prostředků, byla

zhotovena nově textilní část a přeneseny na ně malby ze starých korouhví zobrazující sv.

Aloise z Gonzagy, sv. Antonína Paduánského, sv. Barboru a sv. Annu s Pannou Marií. V roce

1950 byly zakoupeny dvě nové korouhve v hodnotě 3 081 Kčs. Pravděpodobně se jedná o

fialovo-šedé korouhve s malbami českých národních světců – Anežky České, Ludmily,

Prokopa a Václava. Dále archivní prameny o korouhvích mlčí. V souvislosti s liturgickými

reformami po druhém vatikánském koncilu a komunistickým zákazem veřejných církevních

průvodů korouhve putovaly z kostelní lodi na kůr. Tam je také v průběhu dalších desetiletí

silně poškodili moli, ptačí trus a nevhodné skladovací podmínky.

Představme si nyní ve stručnosti světce, kteří jsou vyobrazeni na starohamerských

korouhvích:

červená 1: sv. Florián: patron hasičů; sv. Antonín Paduánský: pomocník v nouzi, ochránce

ztracených věcí

červená 2: sv. Valentin: patron zamilovaných; sv. Jan Sarkander: rodák ze Skočova na

Těšínsku, patron Moravy, ostravsko-opavské diecéze a také zpovědního tajemství

bílá 1: sv. Barbora: patronka horníků, hutníků, dělostřelců, zedníků, architektů; sv. Alois

z Gonzagy: patron mládeže a studujících

bílá 2: sv. Antonín Paduánský (podruhé); sv. Anna: matka Panny Marie, patronka matek a

manželství, šťastných porodů

fialová 1: sv. Anežka Česká: dcera českého krále Přemysla Otakara I., patronka panen a

zahradníků; sv. Ludmila: manželka českého přemyslovského knížete Bořivoje I. a babička

sv. Václava, patronka babiček, matek, křesťanských vychovatelů

fialová 2: sv. Václav: hlavní český patron, patron piva a sládků; sv. Prokop: opat kláštera

benediktinů na Sázavě, patron zemědělců a horníků

zelená 1: Kristus žehnající dětem; Panna Maria Neposkvrněná (Immaculata)

zelená 2: Kristus dobrý Pastýř; sv. Josef: snoubenec Panny Marie a pěstoun Páně, patron

tesařů, truhlářů a řezbářů, patron šťastné hodiny smrti

Provedení samotných restaurátorských prací poničených korouhví se nabídl provést mistr

umělecké řemeslné práce a restaurátor pan Vítězslav Mrkva, rodák ze Starých Hamer.

Pokud se týká provedení samotných prací na zrestaurování korouhví, většina z nich je silně

zašpiněná a zaprášená, některé části látek jsou potrhané vlastní vahou a od napadení molů. U

nejvíce poničených korouhví bude proto nutné vyměnit celou původní látku, část půjde

zachránit odborným čištěním a drobnými opravami. Původní ozdobné třásně a střapce, pokud

se je podaří vyprat a vyčistit, se rovněž znovu použijí, chybějící a poničené budou nahrazeny

novými. Samotné obrazy jednotlivých světců jsou vlastně olejomalby, namalované vždy na

každé korouhvi z obou stran. Jsou zborcené, pošpiněné, s odlupující se barvou. Vyjmuté

obrazy bude proto nutné také nejprve vyčistit, napetrifikovat, místy znovu domalovat a

vyžehlit. .Takto zrestaurované obrazy se pak znovu všijí do opravených nebo nových látek.

Nosné tyče mají délku 4m, některé části tyčí jsou zdevastované červotočem a mají ulámané

ozdoby. Poničené díly napadené červotočem se vymění za nové. Tyče budou mít obnovenou

barevnost, sladěnou s barevností korouhve se zlatým členěním uprostřed. Závěsné tyče na

korouhve se osadí na koncích mosaznými a dřevěnými růžicemi. Dvě korouhve jsou zavěšeny

do zlacených ramen, ty rovněž projdou řezbářskou opravou a novým zlacením. Také ozdoby

na tyčích – kříže, jsou polámané, otlučené a napadené červotočem. Nejvíce napadený kříž

bude nutné nejdříve ošetřit zářením ve speciální komoře v Roztokách u Prahy. Kříže se do

původního tvaru následně řezbářsky dotvoří, napetrifikují a ošetří proti červotoči. Dva kříže

se udělají nové, protože nejsou původní a jejích řešení neodpovídá ostatním. Takto dotvořené

kříže s novým podkladem se nakonec pozlatí.

Celková částka na restaurování všech korouhví byla předběžně odhadnuta na zhruba 80

000.- Kč, po započetí restaurátorských prací však bylo nutno tento předběžný odhad o něco

navýšit. Po dohodě s administrátorem farnosti, otcem doc. DDr.Andrejem Slodičkou, PhD.,

byl na toto konto zřízen zvláštní samostatný účet č. 5807763319/0800, který bude sloužit pro

dary a poskytnuté příspěvky pouze na kostel Staré Hamry a který bychom také rádi pak

využili i dlouhodoběji pro shromažďování finančních prostředků na další nejnutnější

opravy a postupnou obnovu kostela sv. Jindřicha.

V současné době je větší část finančních prostředků na restaurování samotných korouhví

zajištěna, zejména díky podpoře našich dobrovolných hasičů, zastupitelstva obce Staré

Hamry, farnosti Ostravice, firmy VATH Ostrava s.r.o a dalších, včetně několika poskytnutých

finančních darů od našich občanů, kteří se také rozhodli, stejně jako jejich předkové, že na

tyto restaurátorské práce určitou finanční částkou rádi přispějí. Do celkové potřebné částky

proto nyní chybí ještě zajistit cca 20-30 000.- Kč. V této souvislosti se proto nyní obracíme

také na všechny naše občany, firmy, bývalé spoluobčany původních Starých Hamer, ale i na

všechny ostatní, kterým není zcela lhostejný osud této významné regionální nemovité kulturní

památky, s prosbou o jakýkoliv finanční příspěvek, který mohou kdykoliv zaslat na výše

uvedený nově zřízený účet farnosti.

V případě, že získané finanční prostředky přesáhnou potřebnou částku na obnovu korouhví,

budou tyto použity na další dílčí plánované a svým rozsahem „menší“ opravy, jako je

kompletní výměna zadních a zabezpečení a bočních vchodových dveří, doplnění chybějících

ukradených soch na hlavním oltáři, nutnou sanaci červotočem napadených dřevěných částí

interiéru kostela, apod.

V případě, že nedojde také k žádným komplikacím stran vyjádření dotčených orgánů, by

mělo v letošním nebo příštím roce být započato také s opravami většího charakteru, v první

fázi opravou rozpadajícího se čelního schodiště, včetně obnovy původní lunety (obrazu

Madony s dítětem) nad hlavním vchodem kostela a zabezpečením porušené statiky kostela (

stažení pomalu se rozevírající čelní zdi kostela ocelovými táhly), které by měly být finančně

hrazeny z prostředků kraje a Biskupství ostravsko-opavského.