Popoleční středa

Vstupní antifona – srov. Mdr 11,23-24

 

Slitováváš se nade všemi, Bože, a nemáš v nenávisti nic z toho, co jsi stvořil; nechceš nás trestat za naše hříchy, protože chceš, abychom se obrátili, a odpouštíš nám, neboť jsi náš Pán a Bůh.

Úkon kajícnosti se vynechává; místo něho budou věřící označováni popelem.

Vstupní modlitba

 

Bože, dej, ať nás posilní dnešní půst,
kterým zahajujeme úsilí o svou duchovní obnovu,
abychom se naučili sebeovládáním
statečně přemáhat zlo a konat dobro.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

 1. čtení – Jl 2,12-18

 

Roztrhněte svá srdce, a ne šaty.

Čtení z knihy proroka Joela.

Nyní – praví Hospodin – obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne (pouze) šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí, nezanechá po sobě požehnání: obětní dar a úlitbu pro Hospodina, vašeho Boha? Na Siónu zatrubte na polnici, nařiďte půst, svolejte shromáždění, svolejte lid, zasvěťte obec, sezvěte starce, shromážděte děti i kojence; ženich ať vyjde ze svého pokoje, nevěsta ze své ložnice! Kněží, Hospodinovi služebníci, ať pláčou mezi předsíní a oltářem a říkají: „Ušetř, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví v potupu, aby nad ním nevládli pohané!“ Proč se má mezi národy říkat: „Kdepak je ten jejich Bůh?“ Velkou láskou se Hospodin roznítil ke své zemi, smiloval se nad svým lidem.

Mezizpěv– Žl 51,3-4.5-6a.12-13.14+17

 

Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé.

Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře
a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost.
Otevři mé rty, Pane,
aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

2. čtení – 2 Kor 5,20-6,2

 

Smiřte se s Bohem! Hle, teď je ta doba příhodná!

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Jsme Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha. Jako (Boží) spolupracovníci vás proto napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! (Bůh) přece říká: „V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.“ Hle, teď je ta „doba příhodná“, hle, teď je ten „den spásy“!

Zpěv před evangeliem– srov. Žl 95,8ab

 

Nezatvrzujte dnes svá srdce, ale slyšte hlas Hospodinův.

Evangelium– Mt 6,1-6.16-18

 

Tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.

Po homilii říká kněz vstoje a se sepjatýma rukama:

Prosme pokorně Boha, našeho Otce, aby se nad námi smiloval, až budeme tímto popelem označeni jako hříšníci, kteří chtějí konat pokání.

Po krátké tiché modlitbě pokračuje:

Bože, ty dáváš pokorným svou milost
a odpouštíš těm, kdo činí pokání.
Vyslyš naše prosby,
a když si dáváme sypat na hlavu popel,
zahrň nás svým + požehnáním.
Dej, ať konáme opravdové pokání po celý půst,
abychom s čistým srdcem mohli slavit Velikonoce
ve spojení s Kristem.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

O: Amen.

Nebo:

Bože, ty nechceš smrt hříšníka,
ty chceš, aby se obrátil a byl živ.
Smiluj se a vyslyš naše prosby:
Požehnej + tento popel,
který si dáváme sypat na hlavu
na znamení, že jsme hříšní a chceme konat pokání.
Ačkoli jsme prach a v prach se obrátíme,
přece věříme, že nám odpustíš
a vzkřísíš nás k novému životu,
jako jsi vzkřísil svého Syna,
našeho Pána Ježíše Krista.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

O: Amen.

Kněz pokropí popel svěcenou vodou a označuje tímto popelem všechny přítomné, kteří k němu přistupují. Každému přitom řekne:

Čiňte pokání a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1,15) Nebo: Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. (Srov. Gn 3,19

Přitom se zpívá nějaký vhodný zpěv např.:

Antifona – srov. Jl 2,13

V kajícnosti začněme půst a s pláčem volejme k Hospodinu, neboť veliké jsou naše hříchy, ale ještě větší je milosrdenství našeho Boha.

Nebo: srov. Jl 2,17; Est 4,17

Kněží, služebníci Hospodinovi, ať pláčou na nádvoří před oltářem a volají: Ušetři, Hospodine, ušetři svůj lid, nenič ty, kteří tě mají chválit, Bože náš.

Nebo: Žl 51,3

Zahlaď, Bože, mou nepravost.

Tato antifona se může opakovat po každém verši žalmu 51.

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost. Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu. Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou. Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé, takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý,
že jsi bez úhony ve svém soudu. Hle, s vinou jsem se narodil
a v hříchu mě počala má matka. Hle, líbí se ti upřímné srdce,
ve skrytu mě učíš moudrosti! Pokrop mě yzopem, a budu čistý,
umyj mě, a budu bělejší než sníh. Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti,
ať zajásají kosti, které jsi zdrtil. Odvrať svou tvář od mých hříchů
a zahlaď všechny mé viny. Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti. Neodvrhuj mě od své tváře
a neodnímej mi svého svatého ducha. Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost. Bezbožné budu učit tvým cestám
a hříšníci se budou obracet k tobě. Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli,
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností. Otevři mé rty, Pane,
aby má ústa zvěstovala tvou chválu. Vždyť nemáš zálibu v oběti,
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá. Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš. Pane, obšťastni Sión svou přízní,
znovu zbuduj hradby Jeruzaléma. Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách,
na oltář ti budou klást býčky.

Nebo: Responsorium – srov. Bar 3,2

Napravme, co jsme zavinili ve své slabosti a hříšnosti,
aby nás den smrti nezaskočil
a my na poslední chvíli marně nehledali čas k pokání.

* Zhřešili jsme proti tobě, Hospodine;
neodvracej se od nás a smiluj se nad námi.
Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména
a vysvoboď nás.

* Zhřešili jsme proti tobě, Hospodine;
neodvracej se od nás a smiluj se nad námi.

Může se zpívat i jiný vhodný zpěv.

Když kněz dokončí označování věřících popelem, umyje si ruce. Obřad se zakončí přímluvami.

Neříká se vyznání víry.